Tarzan

zajatce obešel a vylil mu trochu kyseliny na obnažené břicho. Ten začal nejdříve nelidsky řvát a pak i odpovídat na pokládané otázky. Vydrželo mu to však jen chvíli než opět dokázal zvládnout největší bolest. Pak většinou zvrátil oči v sloup a začal zpívat nábožné písně. Další nalití kyseliny na vznikající prohlubeň na jeho břiše ho však vždy vrátilo do reálu. Již velmi rychle a ochotně odpovídal na veškeré pokládané otázky, zatímco ruští vojáci fascinovaně sledovali, jak mu na břiše vaří maso.
Poté, co se Tarzan dověděl vše potřebné, přestal se věnovat zajatci a poslal několik vojáků prověřit získané informace a najít další popsané sklady a úkryty. Ostatní vojáci zatím v tichosti vyčkávali a zajatci, který opět tiše zpíval, už nevěnoval nikdo větší pozornost. Ještě jednou se však k němu obrátili oči všech, to když se ozval zvláštní dutý praskavý zvuk. To se zbytková kyselina prožrala až přes břišní stěnu a zasáhla střeva. Jejich kličky se, po styku s kyselinou začali prudce nafukovat a následně i vybuchovat Jejich obsah vzápětí vystřikoval do víc jak půlmetrové výše.