Průchodnou se nazývá ta

jež je dosažitelná i přístupná
tobě jako nepříteli
V průchodné krajině
nepřítele předběhni
obsaď vysoká slunečná místa
dřív než on využij přísunových cest
Pro případ bitvy si takto
pojistíš vítězství

Nepřístupnou se nazývá krajina
do níž se sice dostaneš
ale těžko z ní vycouváš
V nepřístupné krajině
máš šanci porazit nepřítele
udeříš-li na něj dřív
než se stačil připravit
Udeříš-li na připraveného
bude se ti těžko ustupovat
a budeš v nesnázích

Rozvětvenou se nazývá krajina
která je nevýhodná
pro tebe jako pro nepřítele
ať už vyrazí kdokoli z vás
Nabízí-li ti protivník výhodu
v takové rozvětvené krajině
nevyrazíš na něj
a odvedeš své vojsko
Zaútočíš na něj teprve
když se ti ho podaří vylákat
za sebou aspoň z poloviny
Neboť jen tak ti kyne úspěch

Přebytek trestů svědčí

že se nepřítel dostal do těžkostí

Je vrcholem hlouposti
napřed pouštět hrůzu
a potom se zástupů bát

Posílá-li nepřítel posly
se zdvořilými omluvami
zřejmě prahne po oddechu

Jestli se cizí vojsko
vůči tobě netajilo záští
načež se s ním dlouho nepotkáš
aniž jsi je viděl odejít
zůstaň ve střehu

Ve válce nejde jen o množství
Stačí nepostupovat svévolně
správně odhadovat nepřítele
a získávat si lidi - toť vše

Kdo z lehkomyslnosti podcenil nepřítele
může si být jist že padne do jeho zajetí

Trestáš-li muže
dřív než k tobě mohli přilnout
nepodřídí se ti
Nepodřídí-li se
nebudou k ničemu
Ale přestaneš-li je trestat
jen proto že se ti podřídili
zase ti nebudou k ničemu

Kam se ptáci slétají

tam je prázdno

Noční výkřiky
dosvědčují děs

Když vojsko povykuje
velitel postrádá vážnost

Když se korouhve míhají
v jeho vojsku vládne zmatek

Chovají-li se důstojníci podrážděně
vojsko je na dně

Živí-li se pící i masem svých koní
nádoby na vodu pořádně nezavěšují
vojáci se nevracejí na svá místa
zřejmě jim dochází dech
Jestli si šuškají a cosi domlouvají
jeden druhého přemlouvají
vytratila se obecná důvěra a spolehnutí

Také přemíra odměn a povýšení svědčí o tom
že se nepřítel dostal do úzkých

Prchá zvěř

pozor na nenadálý útok
Prach stoupá vzhůru
to znamená příchod vozby
Jen při zemi se šíří
to značí příchod pěšáků

Porůznu se rozptyluje
to značí příchod dřevorubců

Nepatrnými obláčky se přibližuje
někde tam vojsko buduje ležení

Kdo poníženě hovoří o své slabosti
a přitom své přípravy násobí
chystá se na postup

Kdo zpupně rozkládá a chová se výbojně
hotoví se k ústupu

Když lehké vozy vyjíždějí
aby se na křídla postavily
nepřítel rozestavuje své šiky

Nabízí-li ti mír aniž by musel
chystá ti past

Rychlé pohyby přesuny vojsk
znamenají že nadešel čas

Když nepřítel napůl postupuje napůl ustupuje
chce tě k sobě přilákat

Postávají-li nepřátelští vojáci
opřeni o vlastní zbraň jako o hůl
je nepřítel zesláblý hladem
Jestliže muži poslaní pro vodu
nejdříve sami dlouze pijí
nepřítel trpí žízní
Jestliže nabídnutou výhodu musel uvidět
a přece nepostupuje
nepřítel je vyčerpán

Nepřibližuj se k nim

Sám nejdále od nich
tiskni k nim nepřítele
Sám vždy čelem
nepřítele k nim stav zády

Zvedají-li se po stranách vojska
záludné vrchy
rozlévají-li se po stranách vojska
tůně a sítiny
rozkládají-li se kolem
zarostlé svahy a lesy
bedlivě prohledávej a zkoumej
neboť jsou to místa špehů a léček
Je-li nepřítel nablízku
a přesto zůstává v klidu
spoléhá na svou pozici
Je-li nepřítel daleko
a přesto se chová vyzývavě
chce aby šel protivník k němu
Je-li k jeho ležení nápadně snadný přístup
je to lákadlo

Sebemenší ohyb v hustém lese
věstí příchod

Nepřehledné houštiny trav
budí podezření

Ptáci se zvedají
to značí zálohu

Tolik o vojsku ležícím ve velké rovině!

Toto jsou ty čtyři výhody ležení vojsk
jimiž kdysi Žlutý císař porazil čtyři císaře

Každé vojsko dá přednost výšině
nesnáší nížiny
Každé vojsko hledá sluneční stranu
nemá rádo stinnou stranu
Každé vojsko hledá úrodná místa
aby si zajistilo čerstvou potravu
Takto se všech možných nevýhod zbaví
a ví tězství si zabezpečí

Proto na výšinách a kopcích prostřed svahů
obsaď vždy jejich slunečnou stranu
zprava a v zádech vysoký svah

Jen tak ti bude krajina nápomocná
a tvým vojákům se stane výhodou

Když tam nahoře prší
záhy se přižene povodeň
V tom případě počkej s přechodem
dokud se neustálí hladina vod

Zdaleka se vyhni
horským bystřinám
propastem stržím
průsmykům soutěskám
průrvám a roklinám

Jdeš-li říčním krajem

drž se od řek v uctivé vzdálenosti
Přibližuje-li se cizí vojsko po řece
nevycházej mu vstříc dokud je uprostřed toku
ale nech je napůl vystoupit
a pak teprv na ně vyraž
Tak budeš ve výhodě
Přeješ-li si boj
nejdi mu naproti příliš blízko řeky
Hledáš-li úrodná místa
a ležení na výšinách
nejdi nepříteli vstříc proti proudu

Tolik o vojsku ležícím na řekách!

Jdeš-li pustými močály
neotálej snaž se být co nejdřív pryč
Ale narazíš-li na nepřítele
mezi bažinami a mokřisky
uchyl se do vodních travin
za zády hustý les

Tolik o vojsku ležícím v pustých močálech!

Na velkých rovinách
zalehni do míst odevšud přístupných
ale nejlépe tak
abys měl zprava a v zádech
nějaký svah
Tak před sebou smrt
a život v zádech měj

Kterákoli z těchto pěti vlastností

je u vojevůdce chybou
a hrozbou pro vedení války
a kdykoli bylo nějaké vojsko na hlavu poraženo
nebo byl některý vojevůdce zbytečně zabit
jistě to bylo kvůli některé z nich

Proto je vyloučené
nevěnovat jim pozornost!
***

Kniha o pochodech vojsk

A Mistr Sun pravil

Vždy je třeba vyhledat místo pro svá vojska
Vždy je třeba učinit si obraz o nepříteli

Táhneš-li horami
přidržuj se údolí
vyhledávej úrodná místa
zalehávej na vyvýšeninách
Bojuješ-li v kopcích
nešplhej do svahů

Tolik o vojsku ležícím v horách!

Kdo chce druhé vévody pokořit
staví je do nevýhody
Kdo si chce druhé vévody podmanit
zadá jim poslání
Kdo chce aby za ním spěchali
podá jim výhodu a zisk

Tak je pravidlem vedení války:
Nespoléhej na to že nepřítel nepřijde
ale spoléhej na svou připravenost
Nespoléhej na to že nepřítel nezaútočí
ale spoléhej na svou nenapadnutelnost

Tak hrozí vojevůdci pět nebezpečí:
Pohrdá-li smrtí
může se stát že bude zabit
Lpí-li na životě
může se stát že bude zajat
Je-li prchlivý a zbrklý
dá se snadno vydráždit
Dbá-li na čistotu a vybranost
dá se snadno urazit
Má-li rád lidi bude se trápit

Jsou cesty po nichž se nedáš

jsou vojska na něž neudeříš
jsou města na něž neútočíš
jsou místa o něž nebojuješ -
jsou rozkazy vládce jež nepřijmeš

Jen ten vojevůdce jenž zcela pochopil
jak využít předností
devíti změn podle okolností
ví co je vést válku

Vojevůdce jenž zcela nepochopil
přednosti těchto devíti změn
nedokáže těžit z žádné výhody krajiny
i kdyby dokonale znal její podobu!

Kdo ovládá sice vojsko
ale zůstalo mu utajeno devět změn
jimiž se má přizpůsobit podmínkám
i kdyby byl sebelépe poučen o pěti výhodách
nebude umět svých mužů plně využít

Tak rozvahu každého skutečně moudrého vůdce
prostupují myšlenky na výhodu a nevýhodu
Neboť jen bere-li v potaz výhodu
spolehlivě splní každé poslání
a bere-li v potaz nevýhodu
vyvaruje se mnoha pohrom
Jsou cesty po nichž se nedáš

Tak ovládáme síly!

Ale nestavíme se do cesty spořádaným korouhvím
a neútočíme na dokonalé rozestavené voje

Tak ovládáme okolnosti!

Proto je pravidlem válečného umění:
Nežeň na nepřítele stojícího na vysokém kopci
Nestav se nepříteli ženoucímu se ze svahu

Nesleduj nepřítele předstírajícího útěk
Neútoč na nepřítele žíznícího po boji
Nespolkni otrávenou návnadu
Nebraň oddílům vracejícím se domů
Obklíčeným nech skulinu k úniku
Nedoháněj k zoufalství ty kdo jsou v tísni

Taková jsou pravidla střetnutí vojsk!
***

Kniha o devíti změnách

A Mistr Sun pravil

Všeobecným pravidlem vedení války je
že vojevůdce přijme rozkaz od vládce
povolá vojsko a shromáždí zástupy

Načež v neschůdném kraji nerozbíjí ležení
ale v průchodném kraji vyhledává nepřítele
v odlehlém kraji dlouho neprodlévá
ale v uzavřeném kraji připravuje lest
v smrtelném kraji se vrhá do boje

Bude-li lid o sobě vědět

bude-li spojený
nestane se
aby se statečnější ocitli vpředu sami
aby se zbabělejší dali sami na ústup

To je umění ovládání zástupů!

Celé vojsko můžeš připravit o ducha
Každý vojevůdce se dá připravit o srdce

Bojový duch je nejostřejší po ránu
přes den ochabuje
a na večer odchází
Proto se nejlepší vojevůdci
zásadně vyhýbají nepříteli
jehož duch je právě nejostřejší
a naopak udeří na nepřítele ve chvíli
kdy jeho duch ochabuje anebo odchází

Tak ovládáme ducha!

V naprosté kázni čekat na chaos
v tichosti čekat na povyk

Tak ovládáme srdce!

U cíle čekat vzdálené
V pohodlí čekat znavené
Nasycený čekat hladové

V pohybu rychlý jak vítr
v postoji pevný jako les stromů

Zachvacuj jako oheň
Stůj pevně jak hora
Nevyzpytatelný jak noc
na všechny padej jak bouře a blesk

A pleníš-li nějaký kraj
rozděluj kořist mezi zástupy
A zmocníš-li se nějakého území
rozděl se o svůj zisk

Dávej se na pochod
teprv když zvážíš všechna pro a proti
Je vítězem pouze ten
kdo napřed ovládl tajemství
okliky a přímosti

Toto je umění střetnutí vojsk!

Kniha O řízení vojsk praví:
V bitevní vřavě
se navzájem neslyšíme
k tomu jsou bubny a gongy
Navzájem se nevidíme
k tomu jsou korouhve a praporce
Proto je v nočních bitvách víc gongů a bubnů
zatímco v denních je víc korouhví a praporců
Tak jsou praporečníci a bubeníci ti
jimiž spojíme uši a oči lidu

Přikážeš-li svému lidu

odložit těžkou zbroj a spěchat
dnem i nocí bez zastávky
v dvojnásobcích denních pochodů
na vzdálenost sto mil
jen abys vybojoval výhodu -
všichni velitelé budou jati
Silnější všechny předběhnou
zesláblí zůstanou pozadu
Každý desátý dorazí k cíli

Překonáš-li padesát mil abys vybojoval výhodu
ztratíš velitele předního sledu
Necelá polovina mužů dorazí k cíli
Překonáš-li třicet mil abys vybojoval výhodu
sotva dvě třetiny mužů dorazí k cíli

Bez vozby je vojsko ztraceno
Bez zásob je vojsko ztraceno
Bez zbroje je vojsko ztraceno

Tak tedy válka stojí na lsti
a kvůli výhodě se dává do pohybu
Tak podle okolností
spojuješ či rozděluješ vojsko

Jenom ten kdo svých vítězství dobývá
tak že se neustále mění s nepřítelem
může být nazýván pravým géniem

Vždyť ani žádný z pěti živlů
nezůstane trvalým vítězem

Žádná ze čtyř ročních dob tu nemá stání

Dny se krátí
dny se dlouží

Měsíc umírá a znovu se rodí...
***

Kniha o střetnutí vojsk

A Mistr Sun pravil

Všeobecným pravidlem vedení války je
že vojevůdce přijme rozkaz od vládce
povolá vojsko a shromáždí zástupy
Naváže spojení s nepřítelem a vyhledá místo
To nejtěžší ho však čeká - střetnutí vojsk

Základní obtíž střetnutí vojsk je
učinit z každé okliky přímost
učinit z každé nesnáze výhodu
A naopak předstíráním výhody
odvést nepřítele na okliku

Jde o to dorazit na místo dřív
i kdybychom vyrazili později

V tom je celé tajemství přímosti!

Vojsko zápasí o získání výhody
vojsko zápasí aby uniklo nebezpečí

Zvedneš-li však celé vojsko
aby získalo výhodu
potom neuspěješ
Vyšleš-li oddíl vojska
aby získalo výhodu
nejspíš ztratíš vozbu

Ať všichni vidí

jak vypadají naše vítězství
ale ať nikdo nevidí
jak jsme jich dosáhli

Také proto nikdy neopakuj
své vítězné bitvy
vždy znovu se řídě okolnostmi
v jejich nekonečné proměně

Umění válečné se podobá řece
jejíž tok se výšinám vyhýbá
a spěchá dolů
tak jako se vítězný boj vyhne plnému
a napadá prázdné

Tak vojsko svá vítězství
tvoří podle nepřítele
jak řeka tvoří a utváří
svůj tok podle země
Proto nemá žádný boj předem daných postavení
proto nemá neměnných a stálých podob

Proto važ s velikým rozmyslem

součet jeho předností i slabin
pozorně jej sleduj a ověř si
pravidla jeho pohybů i jeho zastavení
pozoruj ho bedlivě a ověř si
místa v nichž tkví jeho život či smrt
Proto ho vytrvale pokoušej abys zjistil
v čem tkví jeho síla a kde má slabiny

Hlavní znamenitost ovšem spočívá
ve vlastní nevyzpytatelnosti
V nevyzpytatelnosti
kterou neprohlédnou
ani nejvynalézavější špehové
kterou nepřelstí
ani nejdůmyslnější hlavy

Budeš-li takto postupovat
dosáhneš vítězství i nad mnohem silnějším
dřív než se vzpamatuje

Kdo zná místo a den střetnutí

může si dovolit jít do bitvy tisíc mil daleko
Kdo nezná místo a den střetnutí -
jeho levé křídlo nezachrání pravé
pravé křídlo nezachrání levé
čelo nezachrání týl
týl neuchrání čelo -
ti vzdálenější budou počítat
vzdálenosti na desítky mil
ti kdo budou nablízku
budou počítat vzdálenosti na míle

Podle mého odhadu
je vojáků státu Jüe víc
to jim však ještě nedává
větší vyhlídky na vítězství

Neboť vám pravím
vítězství se dá vytvořit!

Dá se přece zařídít že
je-li nepřítel v početní převaze
že nebude mít koho napadnout

Hlavně

ať se nikdy nedozví místo jež my jsme si pro bitvu zvolili Bude se muset řipravovat k boji na více místech A bude-li se chystat na více místech - jelikož to pravé místo nebude vědět - my se utkáme s protivníkem předem nezvratně oslabeným:
Posílí-li čelo oslabí týl posílí-li týl oslabí čelo posílí-li levé křídlo oslabí pravé
posílí-li pravé křídlo oslabí levé - zatímco všichni budou jakoby posilováni
ve skutečnosti budou všichni oslabováni Neboť jsou nejslabší ti kdo se vůči druhým neustále posilují A opravdu silní jsou ti kdo k takovému posilování druhé přimějí .

Jsme-li to ovšem my kdo si nepřeje střet
pak nás nepřítel nesmí napadnout
i kdybychom hájili ležení
toliko do písku načmárané -
zavedeme-li ho jinam

Sami majíce před očima
tvar a podobu nepřítele
zůstaneme mu neviditelní
bez tvaru bez podoby

Zůstaneme celiství
zatímco nepřítel bude rozdělen
zůstaneme stmeleni v jediný šik
zatímco on se rozpadne na deset dílů
A udeříme-li na něj v takové chvíli
bude nás rázem jakoby deset na jednoho

Budeme o to silnější
oč bude nepřítel slabší
A v takto nabyté převaze vyrazíme
na nepřítele vlastně už předem oslabeného
na nepřítele jenž je už napřed v tísni

Je nejlepším útočníkem

dokud protivník nepochopil
co má vlastně hájit

Je nejlepším obráncem
dokud protivník nepochopil
na co má zaútočit

Ó božská skrytosti -
jíž se stáváme neviditelnými!
Ó božská záludnosti -
jíž se stáváme neslyšitelnými

Dokud jsme jako ty přeludy
bez tvaru bez zvuku
držíme v rukou osudy druhých

Neboť postupuje nezadržitelně
ten kdo vyráží do prázdného

Neboť ustupuje nezachytitelně
ten kdo je tak rychlý že mu nikdo nestačí

Jsme-li to my kdo si přeje střet
nepřítel se s námi musí srazit
i kdyby ležel za nejvyššími hradbami
i kdyby stál za nejhlubšími příkopy -
zaútočíme-li přesně na to co on musí
chtěj nechtěj hájit a uhájit

Umí nepřítele utrmácet

je-li příliš svěží
Dokáže nepřítele vyhladovět
je-li příliš sytý
Dokáže nepřítele znervóznit
je-li si příliš jist
Tak či onak zařídí aby nepřítel
vždy nakvap opouštěl ležení

Naopak má nejlepší vojevůdce na paměti
že ani tisícimílovým pochodem se neunaví
prochází-li zemí nikoho

Má na paměti že na jisté vítězství vyráží
kdo útočí do míst
kde není obránců

Svou obranou si může být jist
střeží-li místa
na něž nikdo nezaútočí

Proto

se rozmístění a postavení
jak je ovládají ti nejlepší válečníci
připodobňuje oblým kamenům
řítícím se s hory vysoké tisíc sáhů

Tolik tedy o postavení!
***

Kniha o prázdném a plném

A Mistr Sun pravil

Kdo nejdříve zaujme místo k boji
a tam svého protivníka vyčká
ten přivítá nepřítele odpočatý
Kdo zaujme místo později
přitáhne do boje nachvat
dorazí utrmácený a unavený

Nejlepší vojevůdce
sám druhé vyzývá
nečeká až ho vyzvou oni
sám nepříteli vnutí aby se přiblížil
tím že mu nabídne výhodu
nebo jej od příchodu odvrací
tím že mu hrozí úhonou

Přichystat léčku tak

že nepřítel návnadu spolkne
a tak ho přivést tam
kde ho se svými houfy čekáme

To je důvod proč se nejlepší vojevůdci
spoléhají více na rozestavení svých sil
než na své lidi
Ne že by si nedovedli vybrat pravé lidi
ale proto že daleko více umějí využít toho
jak své síly rozmístí a postaví

A opírajíce se o své rozestavení sil
mohou za bitvy už jen dokonale využívat lidí tak
že se podobají kmenům a kamenům po svahu se řítícím

Neboť i kmeny a kameny mají tu vlastnost
že ponechány na rovině zůstanou ležet
ale postaveny na svah se dají do pohybu
Hranaté se zastavují -
oblé se řítí dál a dál